Renata Lukášová

Ředitelka

Tým Sváči je cool, má tah na branku, spoustu energie měnit svět skvělými nápady a já jsem hrdá, že můžu být od července 2018 jeho součástí.

Jsem fanynka školních jídelen. Celý svůj život pracuji ve službách, z toho posledních 10 let jsem strávila v Zátiší Group, kde jsem s kolegy od nuly vybudovala divizi školního a firemního stravování Fresh & Tasty. Studovala jsem sociologii, sociální politiku a práci. Vždy mě totiž zajímalo, jak funguje společnost. Jak a proč se lidi scházejí, jak si předávají informace a jaká je motivace jejich chování. Z tohoto pohledu je mikrosvět školní jídelny a bufetu skvělý studijní materiál. Nejsem tedy výživářka ani profesionální kuchařka.

Mám ráda označení společné stravování, nepoužívám výraz hromadné stravování. Jako členka výboru mezinárodního hnutí Slow Food Prague a ambasadorka Food Revolution Jamie Olivera v České republice totiž vyznávám jídlo jako společnou hodnotu. Příprava opravdového jídla z místních surovin, které si vychutnáme se svými blízkými a kdy je tvůrce jídla náležitě odměněn.

Školní jídelna není jen o výživě. Je to prostor pro společné setkávání, prostor pro vzdělávání ohledně potravin, ekologie, hygieny. Ve státních školách se v jídelně setkávají různé sociální vrstvy, protože díky státnímu systému je dostupnost školního oběda pro všechny děti rovná. I když vidím spoustu prostoru pro zlepšení, náš systém školního stravování je skvělý a ve světě poměrně unikátní. A náš projekt Čerstvá sváča v něm má své místo.

Pro svou propracovanost by systém mohl být pro mnoho zemí vzorem. Podobný je snad jen ve Francii, Finsku a Švédsku, kde jsou školní obědy dokonce zdarma. Každý systém se však vyvíjí v čase, a i ten náš je potřeba inovovat.

Co doporučuji:

  1. NAHRAZENÍ KVANTITY KVALITOU, tedy spotřebního koše nutričními doporučeními, založenými na kombinaci zdravého talíře a kritériích projektu Zdravá školní jídelna Státního zdravotního ústavu. Spotřební koš jsou 25 let staré výživové požadavky podle skupin potravin a jejich množství, doporučených pro danou věkovou kategorii. Výpočtem spotřebního koše jídelna dokládá, jak jej naplňuje. Moje praxe ve školách mě jen utvrdila v tom, že lze vytvořit vyvážené a rozmanité menu, která potěší většinu, bez nutnosti počítání spotřebního koše.
  2. ŠKOLNÍ JÍDELNY JAKO PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE. Zastávám názor, že ředitel školy by se měl soustředit na oblast výuky a řízení jídelny by měl přenechat zřizovateli. Ten má z pravidla díky řízení více škol větší nadhled a může tak být pro ředitelku školní jídelny lepším partnerem a podpořit jídelnu, aby pokud možno vše připravovala a vařila na místě a z lokálních surovin. Ředitel školy je pak partnerem pro kontakt s rodiči a vzdělávání dětí v oblasti výživy a jejího dopadu na soustředění a výkon ve vyučování.
  3. OBĚDY A SVAČINY PŘIPRAVOVANÉ JÍDELNOU – Bufety jako součást jídelny. O veškeré stravování pro zájemce v budově by se měla starat jídelna, coby nejpovolanější subjekt. Svačiny by byly doplňkovou činností jídelny, která tak může vhodně kombinovat suroviny. Zároveň by tato doplňková činnost byla vhodným doplňkem nyní nedostatečného mzdového ohodnocení.
  4. OTEVŘENÁ ŠKOLNÍ JÍDELNA – většina školních jídelen nyní ožívá pouze na pár hodin denně. Přitom je to vhodný prostor k pravidelnému setkávání rodičů, dětí a celé školní komunity, stačí jen přizpůsobit interiér a rozdělit ho třeba na různé zóny. Jídelna musí být otevřená nejen těm, kteří si objednávají obědy či svačiny, ale také dětem a studentům, kteří si nosí oběd či sváču z domu.

Nastavte si jaké údaje o vašem prohlížení stránek můžeme zpracovávat (tzv. "tracking cookies" nepoužíváme vůbec). Přečtěte si více zde.
Cookies pro obecné, anonymizované metriky.
Cookies pro detailní metriky, které sledují interakce konkrétního uživatele.
Cookies pro online chat s uživatelskou podporou.